Program pro školy

Ne všechny macechy jsou zlé

Princezna Maceška si vždycky přála být maminkou. Svoje děti ale mít nemůže, a tak jí nezbývá než se stát macechou. To ale ve světě, který je živený strašidelnými pohádkami o zlověstných nevlastních matkách, není nic jednoduchého. Najít si cestu k princovi nikdy nebude tak těžké jako k jeho dětem. Ty dokážou princezně zatopit pod kotlem víc než plamen dvojhlavé saně!

Původní muzikálová pohádka o postupném a křehkém našlapování při hledání cesty k nevlastním dětem a rodičům. Rodina totiž ne vždycky začíná u krve a láska někdy potřebuje víc času než kouzelné zaklínadlo.

Přístupné divákům od 7 let
Premiéra 8. března 2026

Ne všechny macechy jsou zlé

Princezna Maceška si vždycky přála být maminkou. Svoje děti ale mít nemůže, a tak jí nezbývá než se stát macechou. To ale ve světě, který je živený strašidelnými pohádkami o zlověstných nevlastních matkách, není nic jednoduchého. Najít si cestu k princovi nikdy nebude tak těžké jako k jeho dětem. Ty dokážou princezně zatopit pod kotlem víc než plamen dvojhlavé saně!

Původní muzikálová pohádka o postupném a křehkém našlapování při hledání cesty k nevlastním dětem a rodičům. Rodina totiž ne vždycky začíná u krve a láska někdy potřebuje víc času než kouzelné zaklínadlo.

Přístupné divákům od 7 let
Premiéra 8. března 2026

Mít možnost někoho poškádlit, je velice lákavé. Zvlášť, když tím můžu získat obdiv kamarádů. Zvlášť ve třídě! Zvlášť před učitelem! Zvlášť, když můžu! Kde je hranice mezi legrací, drzostí a šikanou? Co si mohu dovolit k spolužákům či pedagogům a co už je příliš? V našem příběhu se děti setkají s postavami, které porušují hranice tak dlouho, až se něco přihodí…

Jak je představení vedeno?
1. úvod do tématu šikany (formou aktivizačních her a cvičení)
2. shlédnutí krátkého tématického příběhu (ve formě divadelního představení)
3. hledání různých řešení situací příběhu (formou vstupování do příběhu a jednání za postavu)
4. reflexe zážitku a tématu (formou diskuze a závěrečné společné aktivity)

Divadlo fórum je technika, která nás učí v zlomových momentech hledat různá řešení a podle nich jednat. Jaké mám možnosti, abych něco změnil? Děti v příběhu odhalují situace, ve kterých by se dalo jednat jinak a lépe, samy pak zahrají danou postavu a svým vstoupením do hry se pokusí změnit děj k lepšímu.

Divadlo fórum je edukační systém založený na práci s předem připraveným divadelním představením, které hrají profesionální herci. Smyslem je předat dětem poznání, že pokud mohou změnit chod dění na jevišti, jsou toho schopni také ve skutečném životě.

Na přípravě představení To byl jen vtip! spolupracovali herci s režisérem, psychologem a s odborníkem na vzdělávání mládeže. Projekt vznikl z důvodu stále se zvyšující míry agresivity a šikany ve školách, která je často vedena i vůči učitelům. Podnětem k jeho realizaci nám byla i debata s pedagogy, kteří o takovýto formát inscenace projevili značný zájem.

Premiéra 11. října 2016
Cílová skupina: 3. – 5. třída
Délka představení 1 hodina a 30 minut

Představení uvádíme na Malé scéně divadla Minor

Ne všechny macechy jsou zlé

Princezna Maceška si vždycky přála být maminkou. Svoje děti ale mít nemůže, a tak jí nezbývá než se stát macechou. To ale ve světě, který je živený strašidelnými pohádkami o zlověstných nevlastních matkách, není nic jednoduchého. Najít si cestu k princovi nikdy nebude tak těžké jako k jeho dětem. Ty dokážou princezně zatopit pod kotlem víc než plamen dvojhlavé saně!

Původní muzikálová pohádka o postupném a křehkém našlapování při hledání cesty k nevlastním dětem a rodičům. Rodina totiž ne vždycky začíná u krve a láska někdy potřebuje víc času než kouzelné zaklínadlo.

Přístupné divákům od 7 let
Premiéra 8. března 2026

Jak jsme si vyhráli republiku

Naše babičky říkávaly „Kdo si hraje, nezlobí„. Víte, že kdo si hraje, může být dokonce hrdina? Budeme vám vyprávět příběh čtyř bratrů loutkářů, legionářů, kteří byli tak odvážní, že si dokázali hrát i uprostřed velkého nebezpečí. Pomohli tak založit svobodnou Československou republiku, díky které si my dnes také můžeme hrát a být stejně hrdí a odvážní, jako byli Antonín, Matěj, Vojta a Jindra Kopečtí.

Podle skutečné události.

Jan Jirků se v Minoru dlouhodobě věnuje historickým tématům (Hon na Jednorožce, Lipany, Zá-to-pek!), které rodinnému publiku vždy zprostředkuje strhujícím vykreslením životních příběhů hrdinů. Tentokrát se zaměří na osudy bratrů Kopeckých, kteří ani během první světové války neopustili hraní s loutkami a díky svému divadlu rozdávali radost i v podmínkách, které si jen stěží dovedeme představit.

V představení jsou používány stroboskopické efekty!

K inscenaci nabízíme pro školy vzdělávací dílnu Vojákem na hlídce.
Stáhněte si pracovní listy k inscenaci Bratři naděje.

🏅 Inscenace získala Cenu divadelní kritiky za scénografii Jakuba Kopeckého.

🏅 Inscenace získala na festivale Skupova Plzeň 2022 čtyři ocenění – Jan Jirků za scénář a režii, Jakub Kopecký za scénografii, Jiří Hradil za hudbu, Václav Jelínek, Bořek Joura, Pavol Smolárik a Gustav Hašek za herecké výkony.

🏅 Herec Gustav Hašek získal Cenu Thálie 2022 v kategorii Loutkové divadlo. Pavol Smolárik a Václav Jelínek byli ve stejné kategorii v užší nominaci, do širší nominace se dostali Radka Pavlovčinová, Bořek Joura a Ondřej Nosálek

🏅 Jan Jirků a Jakub Kopecký získali Cenu divadelních novin 2022 v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo

🏅 Inscenace získala Cenu Erik 2022 na festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem

🎙️ Poslechněte si Minor podcast s režisérem inscenace Janem Jirků:
Spotify
Apple podcasts

🎙️ A když už v tom budete, tak i Minor podcast s kostýmní výtvarnicí Andreou Královou:
Spotify
Apple podcasts

Premiéra 22. září 2021
Přístupné divákům od 9 let
Délka představení 1 hodina 35 minut minut včetně přestávky

Mít možnost někoho poškádlit, je velice lákavé. Zvlášť, když tím můžu získat obdiv kamarádů. Zvlášť ve třídě! Zvlášť před učitelem! Zvlášť, když můžu! Kde je hranice mezi legrací, drzostí a šikanou? Co si mohu dovolit k spolužákům či pedagogům a co už je příliš? V našem příběhu se děti setkají s postavami, které porušují hranice tak dlouho, až se něco přihodí…

Jak je představení vedeno?
1. úvod do tématu šikany (formou aktivizačních her a cvičení)
2. shlédnutí krátkého tématického příběhu (ve formě divadelního představení)
3. hledání různých řešení situací příběhu (formou vstupování do příběhu a jednání za postavu)
4. reflexe zážitku a tématu (formou diskuze a závěrečné společné aktivity)

Divadlo fórum je technika, která nás učí v zlomových momentech hledat různá řešení a podle nich jednat. Jaké mám možnosti, abych něco změnil? Děti v příběhu odhalují situace, ve kterých by se dalo jednat jinak a lépe, samy pak zahrají danou postavu a svým vstoupením do hry se pokusí změnit děj k lepšímu.

Divadlo fórum je edukační systém založený na práci s předem připraveným divadelním představením, které hrají profesionální herci. Smyslem je předat dětem poznání, že pokud mohou změnit chod dění na jevišti, jsou toho schopni také ve skutečném životě.

Na přípravě představení To byl jen vtip! spolupracovali herci s režisérem, psychologem a s odborníkem na vzdělávání mládeže. Projekt vznikl z důvodu stále se zvyšující míry agresivity a šikany ve školách, která je často vedena i vůči učitelům. Podnětem k jeho realizaci nám byla i debata s pedagogy, kteří o takovýto formát inscenace projevili značný zájem.

Premiéra 11. října 2016
Cílová skupina: 3. – 5. třída
Délka představení 1 hodina a 30 minut

Představení uvádíme na Malé scéně divadla Minor

Co se to tý holce honí v hlavě

Karkulka je obyčejná holka, která žije s maminkou na kraji lesa. Poslední dobou se jí ale zdají ošklivé sny a bojí se tmy. Má plnou hlavu strachu. Její maminka má zase hlavu plnou starostí, protože ji Karkulka v noci budí, a tak je ráno nevyspalá a nestíhá práci. Do toho se kolem potuluje dosti mlsný vlk, babička špatně vidí a myslivec je bůhví kde. A každý z nich má v hlavě něco úplně jiného.Tak se do těch jejich hlav pojďme podívat! Uvidíme, co se děje v Karkulčině mysli, když má babičce zanést bábovku, kterou by nejradši snědla sama, jak si poradí se strachem, který se jí zmocní, když potká v lese vlka nebo jak se brání záchvatu paniky, který ji přepadne ve vlčím břiše. A nahlédneme i do hlav ostatních postav. Zjistíme, že naše mozky se navzájem liší, ale že se v každém z nás perou rozum, emoce a empatie. Naučíme se, jak tomu všemu čelit, aby nás už nestrašily noční můry a mohli jsme v klidu spát (a naši rodiče taky).

PATRONKOU inscenace je MUDr. Lucie Hrdličková, vedoucí lékařka Týmu dětské podpůrné péče ve FN Motol.

Mrkněte na reportáž z 5. 10. 2024 ve Zprávičkách na ČT Déčko.

K inscenaci nabízíme pro školy vzdělávací dílnu Rozumíš mi?


Premiéra 5. října 2024 ve Velkém sále
Přístupné divákům od 6 let
Délka představení 55 minut.

Western z Vysočiny

 „Ti lidé za Novým Městem, ti byli z celé republiky ti nejlepší... Vzali mne mezi sebe, dali mi jídlo, které jedli. Pozvali mne pod střechu, pod kterou spali. Všichni mohli jít na smrt, ale všichni pomáhali. Nevím, co je to napadlo, že zrovna já bych mohl být velitelem a zorganizovat první partyzánskou skupinu."

Inscenace podle skutečného příběhu romského hrdiny Josefa Serinka. Josef Serinek byl český Rom, za války používal krycí jméno Černý. Jako voják bojoval v 1. sv. válce, ve 2. sv válce byl vězněn v koncentračním táboře v Letech odkud uprchnul a zapojil se do protinacistického odboje. Později se stal partyzánským velitelem, jeho oddíl působil na Vysočině. Mělo se na něj zapomenout, měly být zapomenuty i události, kterých se účastnil… Pojďte s námi po stopách Černého partyzána, pojďme společně prožít skutečný western z Vysočiny! „Vrostl jsem do lesa. Byl jsem lesem. Já byl les a les byl já..."

Hlavním inspiračním a námětovým zdrojem inscenace je třísvazková publikace Česká cikánská rapsodie (Josef Serinek, Jan Tesař) z nakladatelství Triáda a dále osobní rukou psané zápisky z dětství Josefa Serinka, které Minoru zpřístupnilo Muzeum romské kultury v Brně.

Patronem inscenace je Zdeněk Serinek - vnuk Josefa Serinka.

Ve čtvrtek 6. listopadu proběhne po představení Černého partyzán setkání s potomky romských partyzánů!

Srdečně vás zveme na diskuzi po divadelním představení Černý partyzán, která nabídne jedinečnou příležitost nahlédnout do životních osudů dvou romských hrdinů. Diskuze se zúčastní Josef Serinek (vnuk Černého partyzána Josefa Serinka) a Rudolf Murka (synovec Antonína Murky), kteří svým osobním svědectvím doplní dramatické vyprávění představení a přiblíží publiku širší kontext romského odboje za 2. světové války. Zatímco Josef Serinek se postupně stává známější postavou českého odboje, příběh Antonína Murky – neméně odvážného a významného partyzána – zůstává veřejnosti dosud téměř neznámý. Akci, která bude věnována nejen jejich životům a odbojářské činnosti, ale také otázce, proč romští hrdinové jsou stále opomíjení v oficiálním výkladu dějin, moderuje Alica Sigmund Heráková.

Diskuze se koná ve spolupráci s Výborem pro odškodnění romského holokaustu a s Pražským centrem pro romské dějiny při FF UK.

Premiéra 23. března 2025 ve Velkém sále
Přístupné divákům od 9 let
Délka představení 1 hodina 40 minut včetně přestávky

... a tak jsem běžel

Třicet tisíc diváků křičelo tohle jméno v Helsinkách v roce 1952, když vbíhal na stadion, coby první v maratonském běhu, aby získal třetí zlatou medaili v běhu na dlouhé tratě. Všichni na celém světě umí běhat, ale on jediný dokázal běžet tak, že vyhrál třikrát na jedné olympiádě. 5km. 10km. Maraton. Nikdo předtím ani potom to nedokázal, co je svět světem. A je docela možné, že už to nikdo nedokáže. Jak moc je to zajímavé? Jak moc je zajímavý ten člověk? Jak moc je zajímavá doba, ve které žil?

Osobnost jedinečného sportovce přiblíží divákům scénárista a režisér Jan Jirků optikou zachycující dobu, ve které Dana a Emil Zátopkovi žili.

Minor se v „zátopkovském duchu“ vždy snaží o překonávání již zaběhnutého. V inscenaci proto používáme loutky Jakuba Kopeckého vytvořené pomocí 3D tisku ve spolupráci se společností Prusa Research.

Ondřej Nosálek získal za roli v inscenaci Zá-to-pek! Cenu Thálie za herecký výkon. Johana Schmidtmajerová byla ve stejné kategorii nominována.

K inscenaci nabízíme vzdělávací dílnu pro školy …a tak jsem běžel.

K inscenaci nabízíme outdoorovou hru Po stopách Emila pro školy i pro veřejnost.

Poslechněte si Minor podcast s režisérem inscenace Janem Jirků:
Spotify
Apple podcasts

A když už v tom budete, tak i Minor podcast s kostýmní výtvarnicí Andreou Královou:
Spotify
Apple podcasts

Premiéra 6. října 2019
Přístupné divákům od 8 let
Délka představení 2 hodiny včetně přestávky

Ocenění:
Cena Thálie 2020 v kategorii loutkové divadlo pro Ondřeje Nosálka.
Nominace na Cenu Thálie 2020 v kategorii loutkové divadlo pro Johanu Schmidtmajerovou.
Nominace na Ceny Divadelních novin za sezónu 2019/2020 za režii pro Jana Jirků.
Cenu Assitej 2020 pro významnou osobnost v oblasti divadla pro děti a mladého diváka pro režiséra Jana Jirků.

Pohádkový příběh o zrození jedné sportovní legendy

Inscenace není žádnou historickou rekonstrukcí, ale vypráví smyšlený příběh s fantaskními až pohádkovými rysy, který pouze vychází z některých skutečných událostí. Vedle samotného zrození (nejen) sportovní legendy Věry Čáslavské, která si ve své době získala srdce jak české, tak japonské veřejnosti, vypráví inscenace ještě o něčem jiném. Obsazeni jsou do ní totiž z poloviny japonští a z poloviny čeští loutkáři. Ti tak mohou nad rámec samotného příběhu objevovat, co máme společné, v čem se lišíme a čím se můžeme inspirovat. A spolu s nimi mohou totéž objevovat i diváci různého věku, od dětí až po dospělé. Celými olympijskými hrami Tokio 1964 a tím i celým příběhem nás provází dvojice komentátorů – Japonec a Čech – jako v přímém televizním přenosu. Všechno komentují, vyprávějí, překládají. Příběh je tak stejně srozumitelný a zároveň částečně tajuplný jak pro japonské, tak české publikum. Inscenace také kombinuje různé podoby loutkového, objektového a stínového divadla či projekce.

Režie: Jakub Vašíček

Výprava: Kamil Bělohlávek

Dramaturgie: Tomáš Jarkovský, Yoko Yamaguchi, Petra Kosová

Hudba: Daniel Čámský

Překlad: Yoko Yamaguchi, Nanako Ishida, Robin Heřman

Hrají: Kristýna Franková, Martina J. Hartmannová, Daniel Horečný, Daniel Čámský, Mamika Kawajiry, Haruhi Shoji, Tomoya AritaDélka představení65 min.

Taneční revue, která víří nejen prach.

Hra pro jedinečnou herečku, tanečnici, zpěvačku, jednoho ohroženého Geparda a jednočlenný upovídaný orchestr.

V roli Josephiny se divákům představí herečka, tanečnice a zpěvačka Radka Pavlovčinová. Inscenace je inspirována životem Josephiny Baker a za pomocí tance, zpěvu a silných vizuálních obrazů vypráví příběh o přijetí, odvaze a o tom, kde máme své „doma“. Příběh slavné tanečnice napsal přímo pro divadlo Minor dramatik David Košťák.

Josephine Bakerová (1906) byla nejen extravagantní tanečnice, zpěvačka a herečka, ale i válečná hrdinka a také bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Narodila se v chudé černošské rodině, a i když jí okolnosti nebyly vždy nakloněny, nikdy se nevzdávala. Vždy si šla tvrdohlavě za svým a po celý život nepřestávala usilovat o zrušení segregace a zapáleně bojovala za práva obyčejných Afroameričanů. Josephine jako osmnáctiletá tanečnice zaznamenala neuvěřitelný úspěch na Broadwayi. Cítila však, že ji zde obecenstvo přijímá pouze jako „energií nabitou tancující černošku“, které by ruku ale nepodalo. Odjela tedy do Evropy, kde se jí osudovou stala Paříž. Francouzům barva její kůže nevadila, umělkyni si zamilovali a Josephina zde inspirovala a ovlivnila mnoho žen. Že Francii skutečně miluje, dokázala záhy. Během 2. světové války aktivně pracovala jako špionka a vyzvědačka proti německým fašistickým okupantům. Za to jí bylo uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie, které dodnes získala jen hrstka žen.

Josephina hovořila anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky a portugalsky. Ujala se výchovy dvanácti adoptovaných dětí různých ras a různého náboženství. Zpívala i na scéně pražské Lucerny.

 Adéla Laštovková Stodolová absolvovala Konzervatoř Duncan Centre a poté studovala pod vedením profesora Ctibora Turby na Katedře nonverbálního a komediálního divadla HAMU. Kromě herectví se věnuje choreografii a vlastním autorským projektům První úspěchy slavila již se svým absolventským představením Všechna jediná (2002), které jí vyneslo Cenu Divadelních novin v kategorii alternativní divadlo a získalo i několik ocenění na zahraničních festivalech. Často spolupracuje s režisérským tandemem SKUTR a vede workshopy pohybového a tanečního divadla. Je etablována jako výrazná režisérka, která zpracovává silná témata i osudy inspirativních osobností. (např. inscenace Forman, Meda, Werich - Letní scéna Musea Kampa / Krajina nula - Archa+)

Premiéra 13. listopadu 2025 na Malé scéně
Určeno divákům od 12 let.

Ne všechny macechy jsou zlé

Princezna Maceška si vždycky přála být maminkou. Svoje děti ale mít nemůže, a tak jí nezbývá než se stát macechou. To ale ve světě, který je živený strašidelnými pohádkami o zlověstných nevlastních matkách, není nic jednoduchého. Najít si cestu k princovi nikdy nebude tak těžké jako k jeho dětem. Ty dokážou princezně zatopit pod kotlem víc než plamen dvojhlavé saně!

Původní muzikálová pohádka o postupném a křehkém našlapování při hledání cesty k nevlastním dětem a rodičům. Rodina totiž ne vždycky začíná u krve a láska někdy potřebuje víc času než kouzelné zaklínadlo.

Přístupné divákům od 7 let
Premiéra 8. března 2026