Ne všechny macechy jsou zlé

Princezna Maceška si vždycky přála být maminkou. Svoje děti ale mít nemůže, a tak jí nezbývá než se stát macechou. To ale ve světě, který je živený strašidelnými pohádkami o zlověstných nevlastních matkách, není nic jednoduchého. Najít si cestu k princovi nikdy nebude tak těžké jako k jeho dětem. Ty dokážou princezně zatopit pod kotlem víc než plamen dvojhlavé saně!

Původní muzikálová pohádka o postupném a křehkém našlapování při hledání cesty k nevlastním dětem a rodičům. Rodina totiž ne vždycky začíná u krve a láska někdy potřebuje víc času než kouzelné zaklínadlo.

Patronkou inscenace je Kamila Šimůnková, autorka knihy Třetí rodič o vztahu k nevlastním dětem.

Přístupné divákům od 7 let
Premiéra 8. března 2026

Taneční revue, která víří nejen prach.

Hra pro jedinečnou herečku, tanečnici, zpěvačku, jednoho ohroženého Geparda a jednočlenný upovídaný orchestr.

Josephine je extravagantní tanečnice, zpěvačka, herečka. Josephine je válečná hrdinka, bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Josephine se nikdy nevzdává. Josephine je tornádo, Josephine víří prach. Josephine ví, že svůj hlas musí využít a musí být slyšet i kvůli těm, kteří být slyšeni nemohou. Kdo ale přijme Josephine takovou jaká je? Kde je její doma?

Nemusíš zůstat tam, kde Ti není dobře. Nemusíš zůstat v tom, s čím nesouhlasíš. Máš svůj hlas, tak ho použij!

Josephine Bakerová (1906) byla nejen extravagantní tanečnice, zpěvačka a herečka, ale i válečná hrdinka a také bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Narodila se v chudé černošské rodině, a i když jí okolnosti nebyly vždy nakloněny, nikdy se nevzdávala. Vždy si šla tvrdohlavě za svým a po celý život nepřestávala usilovat o zrušení segregace a zapáleně bojovala za práva obyčejných Afroameričanů. Josephine jako osmnáctiletá tanečnice zaznamenala neuvěřitelný úspěch na Broadwayi. Cítila však, že ji zde obecenstvo přijímá pouze jako „energií nabitou tancující černošku“, které by ruku ale nepodalo. Odjela tedy do Evropy, kde se jí osudovou stala Paříž. Francouzům barva její kůže nevadila, umělkyni si zamilovali a Josephina zde inspirovala a ovlivnila mnoho žen. Že Francii skutečně miluje, dokázala záhy. Během 2. světové války aktivně pracovala jako špionka a vyzvědačka proti německým fašistickým okupantům. Za to jí bylo uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie, které dodnes získala jen hrstka žen.

Josephina hovořila anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky a portugalsky. Ujala se výchovy dvanácti adoptovaných dětí různých ras a různého náboženství. Zpívala i na scéně pražské Lucerny.

Adéla Laštovková Stodolová absolvovala Konzervatoř Duncan Centre a poté studovala pod vedením profesora Ctibora Turby na Katedře nonverbálního a komediálního divadla HAMU. Kromě herectví se věnuje choreografii a vlastním autorským projektům První úspěchy slavila již se svým absolventským představením Všechna jediná (2002), které jí vyneslo Cenu Divadelních novin v kategorii alternativní divadlo a získalo i několik ocenění na zahraničních festivalech. Často spolupracuje s režisérským tandemem SKUTR a vede workshopy pohybového a tanečního divadla. Je etablována jako výrazná režisérka, která zpracovává silná témata i osudy inspirativních osobností. (např. inscenace Forman, Meda, Werich - Letní scéna Musea Kampa / Krajina nula - Archa+)

Inscenace je věnovaná Ing. Daně Drábové, Ph.D. (1961 - 2025).
„Člověk občas musí opustit komfortní rámec a říct, co si o věcech myslí. Ten, kdo mlčí, podílí se na nepravostech světa,“

Divadlo Minor děkuje společnosti Pale Fire Capital za laskavou podporu projektu Josephine Baker. S radostí navazujeme spolupráci, kterou spojuje víra v odvahu, vytrvalost a lidskost – v hodnoty, díky nimž lze i přes překážky směřovat k vyšším cílům.

Premiéra 13. listopadu 2025 na Malé scéně
Určeno divákům od 12 let
Délka představení 65 minut bez přestávky

https://strunydetem.cz/cs/udalost/tam-kde-konci-ocean-1iHZQN

https://www.strunydetem.cz/cs/udalost/pocit-pocit-3kF8pQ

Taky jste se někdy báli vlastního stínu, bouchli vzteky jako papiňák, znechucením se vám obrátil žaludek nebo jste radostí skákali do nebe a zamilovali se až po uši? Pak je všechno v pořádku. Pocity jsou naší součástí, ať jsme velcí nebo malí. Ne vždy ale přesně rozumíme tomu, co nám sdělují. Ovšem prvním krokem na cestě k jejich poznání je dovolit si je všechny mít. Emocionální smršť, která se nevyhne dětem ani dospělým, přináší premiéra hudebně-divadelního představení vcházející z Knihy pocitů Ester Staré.

Námět, scénář a texty písní: Ester Stará
Režie: Ondřej Nosálek
Hudba: Beata Hlavenková
Dramaturgická spolupráce: Iva Kopecká
Hrají: Gabriela Vermelho, Gustav Hašek, Helena Nádobová, Václav Trojan Kytara: Tomáš Fuchs
Basa, perkuse a zpěv: Ondřej Komárek

Taneční revue, která víří nejen prach.

Hra pro jedinečnou herečku, tanečnici, zpěvačku, jednoho ohroženého Geparda a jednočlenný upovídaný orchestr.

Josephine je extravagantní tanečnice, zpěvačka, herečka. Josephine je válečná hrdinka, bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Josephine se nikdy nevzdává. Josephine je tornádo, Josephine víří prach. Josephine ví, že svůj hlas musí využít a musí být slyšet i kvůli těm, kteří být slyšeni nemohou. Kdo ale přijme Josephine takovou jaká je? Kde je její doma?

Nemusíš zůstat tam, kde Ti není dobře. Nemusíš zůstat v tom, s čím nesouhlasíš. Máš svůj hlas, tak ho použij!

Josephine Bakerová (1906) byla nejen extravagantní tanečnice, zpěvačka a herečka, ale i válečná hrdinka a také bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Narodila se v chudé černošské rodině, a i když jí okolnosti nebyly vždy nakloněny, nikdy se nevzdávala. Vždy si šla tvrdohlavě za svým a po celý život nepřestávala usilovat o zrušení segregace a zapáleně bojovala za práva obyčejných Afroameričanů. Josephine jako osmnáctiletá tanečnice zaznamenala neuvěřitelný úspěch na Broadwayi. Cítila však, že ji zde obecenstvo přijímá pouze jako „energií nabitou tancující černošku“, které by ruku ale nepodalo. Odjela tedy do Evropy, kde se jí osudovou stala Paříž. Francouzům barva její kůže nevadila, umělkyni si zamilovali a Josephina zde inspirovala a ovlivnila mnoho žen. Že Francii skutečně miluje, dokázala záhy. Během 2. světové války aktivně pracovala jako špionka a vyzvědačka proti německým fašistickým okupantům. Za to jí bylo uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie, které dodnes získala jen hrstka žen.

Josephina hovořila anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky a portugalsky. Ujala se výchovy dvanácti adoptovaných dětí různých ras a různého náboženství. Zpívala i na scéně pražské Lucerny.

Adéla Laštovková Stodolová absolvovala Konzervatoř Duncan Centre a poté studovala pod vedením profesora Ctibora Turby na Katedře nonverbálního a komediálního divadla HAMU. Kromě herectví se věnuje choreografii a vlastním autorským projektům První úspěchy slavila již se svým absolventským představením Všechna jediná (2002), které jí vyneslo Cenu Divadelních novin v kategorii alternativní divadlo a získalo i několik ocenění na zahraničních festivalech. Často spolupracuje s režisérským tandemem SKUTR a vede workshopy pohybového a tanečního divadla. Je etablována jako výrazná režisérka, která zpracovává silná témata i osudy inspirativních osobností. (např. inscenace Forman, Meda, Werich - Letní scéna Musea Kampa / Krajina nula - Archa+)

Inscenace je věnovaná Ing. Daně Drábové, Ph.D. (1961 - 2025).
„Člověk občas musí opustit komfortní rámec a říct, co si o věcech myslí. Ten, kdo mlčí, podílí se na nepravostech světa,“

Divadlo Minor děkuje společnosti Pale Fire Capital za laskavou podporu projektu Josephine Baker. S radostí navazujeme spolupráci, kterou spojuje víra v odvahu, vytrvalost a lidskost – v hodnoty, díky nimž lze i přes překážky směřovat k vyšším cílům.

Premiéra 13. listopadu 2025 na Malé scéně
Určeno divákům od 12 let
Délka představení 65 minut bez přestávky