Pohádkový příběh o zrození jedné sportovní legendy

Inscenace není žádnou historickou rekonstrukcí, ale vypráví smyšlený příběh s fantaskními až pohádkovými rysy, který pouze vychází z některých skutečných událostí. Vedle samotného zrození (nejen) sportovní legendy Věry Čáslavské, která si ve své době získala srdce jak české, tak japonské veřejnosti, vypráví inscenace ještě o něčem jiném. Obsazeni jsou do ní totiž z poloviny japonští a z poloviny čeští loutkáři. Ti tak mohou nad rámec samotného příběhu objevovat, co máme společné, v čem se lišíme a čím se můžeme inspirovat. A spolu s nimi mohou totéž objevovat i diváci různého věku, od dětí až po dospělé. Celými olympijskými hrami Tokio 1964 a tím i celým příběhem nás provází dvojice komentátorů – Japonec a Čech – jako v přímém televizním přenosu. Všechno komentují, vyprávějí, překládají. Příběh je tak stejně srozumitelný a zároveň částečně tajuplný jak pro japonské, tak české publikum. Inscenace také kombinuje různé podoby loutkového, objektového a stínového divadla či projekce.

Režie: Jakub Vašíček

Výprava: Kamil Bělohlávek

Dramaturgie: Tomáš Jarkovský, Yoko Yamaguchi, Petra Kosová

Hudba: Daniel Čámský

Překlad: Yoko Yamaguchi, Nanako Ishida, Robin Heřman

Hrají: Kristýna Franková, Martina J. Hartmannová, Daniel Horečný, Daniel Čámský, Mamika Kawajiry, Haruhi Shoji, Tomoya AritaDélka představení65 min.

Taneční revue, která víří nejen prach.

Hra pro jedinečnou herečku, tanečnici, zpěvačku, jednoho ohroženého Geparda a jednočlenný upovídaný orchestr.

Josephine je extravagantní tanečnice, zpěvačka, herečka. Josephine je válečná hrdinka, bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Josephine se nikdy nevzdává. Josephine je tornádo, Josephine víří prach. Josephine ví, že svůj hlas musí využít a musí být slyšet i kvůli těm, kteří být slyšeni nemohou. Kdo ale přijme Josephine takovou jaká je? Kde je její doma?

Nemusíš zůstat tam, kde Ti není dobře. Nemusíš zůstat v tom, s čím nesouhlasíš. Máš svůj hlas, tak ho použij!

Josephine Bakerová (1906) byla nejen extravagantní tanečnice, zpěvačka a herečka, ale i válečná hrdinka a také bojovnice za svobodu a rovnoprávnost. Narodila se v chudé černošské rodině, a i když jí okolnosti nebyly vždy nakloněny, nikdy se nevzdávala. Vždy si šla tvrdohlavě za svým a po celý život nepřestávala usilovat o zrušení segregace a zapáleně bojovala za práva obyčejných Afroameričanů. Josephine jako osmnáctiletá tanečnice zaznamenala neuvěřitelný úspěch na Broadwayi. Cítila však, že ji zde obecenstvo přijímá pouze jako „energií nabitou tancující černošku“, které by ruku ale nepodalo. Odjela tedy do Evropy, kde se jí osudovou stala Paříž. Francouzům barva její kůže nevadila, umělkyni si zamilovali a Josephina zde inspirovala a ovlivnila mnoho žen. Že Francii skutečně miluje, dokázala záhy. Během 2. světové války aktivně pracovala jako špionka a vyzvědačka proti německým fašistickým okupantům. Za to jí bylo uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie, které dodnes získala jen hrstka žen.

Josephina hovořila anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky a portugalsky. Ujala se výchovy dvanácti adoptovaných dětí různých ras a různého náboženství. Zpívala i na scéně pražské Lucerny.

Adéla Laštovková Stodolová absolvovala Konzervatoř Duncan Centre a poté studovala pod vedením profesora Ctibora Turby na Katedře nonverbálního a komediálního divadla HAMU. Kromě herectví se věnuje choreografii a vlastním autorským projektům První úspěchy slavila již se svým absolventským představením Všechna jediná (2002), které jí vyneslo Cenu Divadelních novin v kategorii alternativní divadlo a získalo i několik ocenění na zahraničních festivalech. Často spolupracuje s režisérským tandemem SKUTR a vede workshopy pohybového a tanečního divadla. Je etablována jako výrazná režisérka, která zpracovává silná témata i osudy inspirativních osobností. (např. inscenace Forman, Meda, Werich - Letní scéna Musea Kampa / Krajina nula - Archa+)

Inscenace je věnovaná Ing. Daně Drábové, Ph.D. (1961 - 2025).
„Člověk občas musí opustit komfortní rámec a říct, co si o věcech myslí. Ten, kdo mlčí, podílí se na nepravostech světa,“

Divadlo Minor děkuje společnosti Pale Fire Capital za laskavou podporu projektu Josephine Baker. S radostí navazujeme spolupráci, kterou spojuje víra v odvahu, vytrvalost a lidskost – v hodnoty, díky nimž lze i přes překážky směřovat k vyšším cílům.

Premiéra 13. listopadu 2025 na Malé scéně
Určeno divákům od 12 let
Délka představení 65 minut bez přestávky

Minorské představení Libozvuky hrané v rámci festivalu Struny dětem 2026

https://www.minor.cz/repertoar/libozvuky

https://strunydetem.cz/cs/udalost/tam-kde-konci-ocean-1iHZQN

https://strunydetem.cz/cs/udalost/tonda-ma-pod-cepici-0z1G1u