Minor včera a dnes

Divadlo Minor, Scéna hl. města Prahy

Kdy vzniklo Ústřední loutkové divadlo a odkdy je Minor Minorem? Nahlédněte směle do naší historie, my se spíše snažíme směle čelit budoucnosti…

Založení a počátky divadla

Založení a počátky divadla

26. 2. 1950 zahájilo Ústřední loutkové divadlo svoji činnost premiérou hry Aloise Jiráska Pan Johanes v režii Jana Malíka, který ve snaze o vytvoření reprezentativní scény zavedl podle sovětského vzoru typ spodových loutek, tzv. javajek. Jednalo se o divadlo „iluzivní", usilující o maximální jevištní realismus. V prvních letech se dramaturgie ÚLD zaměřila především na sovětské tituly, ale snažila se také o vytvoření původní české loutkové hry – dodnes se hraje například veršovaná pohádka Josefa Kainara Zlatovláska (jenom v ÚLD se hrála ve třech nastudováních), nebo Slavík Františka Pavlíčka (1958). Počátkem 60. let se ale stávající inscenační praxe ÚLD, které byla stále častěji vytýkána akademičnost a strnulost, vyčerpala.

60. léta

60. léta vnesla do stylu Ústředního loutkového divadla odklon od závazného iluzivního kánonu. Začaly se používat i jiné typy loutek než javajky a výjimkou nebylo ani divadlo masek. Například v inscenaci Bajaja (1963) se v ÚLD poprvé objevuje dobře použitá technika černého divadla do plastického, reliéfního prostoru. Výrazněji zaujala také inscenace Král jelenem (1969) v režii Jiřího Jaroše, pojatá v duchu italské komedie dell’arte, a významnou inscenací byl například i antiiluzivně pojatý Míček Flíček (1964) s odkrytými vodiči, což bylo dříve nemyslitelné.

70. léta

V roce 1975 byla inscenací Strakonický dudák slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova ÚLD a divadlo se při této příležitosti přejmenovalo na Divadlo Loutka. Ve druhé polovině 70. let zde vytvořil svébytný inscenační styl režisér Karel Brožek, který inklinoval k vážným, působivě pojatým tématům s akcentem na výtvarnou a hudební složku - např. Ze starých letopisů (podle I. Olbrachta; 1976).

Nová jména divadla

Nová jména divadla

V roce 1987 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo U věže a v roce 1988 byl název zpřesněn na Divadlo U Jindřišské věže. Dramaturgie mj. akcentovala moderní pohádky – k nejúspěšnějším inscenacím patřila např. A co strom, Palečku? (1985).

V roce 1991 bylo divadlo znovu přejmenováno, tentokrát na Minor - Divadlo herce a loutky a pod vedením režiséra Karla Makonje se zaměřilo na existenciálně a eticky laděná témata (např. ve scénické kompozici na motivy života a díla Antoina de Saint-Exupéryho Poutník hvězd; 1990) a uvádění inscenací i pro dospělé diváky. Zajímavým dramaturgickým počinem bylo nastudování dramatizace kultovní knihy J. R. R. Tolkiena Hobit (1994) nebo inscenace Kdo mi to uvěří, pane Moody? (1992). Antiiluzivní setkání herce a loutky na jevišti se konečně stalo samozřejmostí.

Nový ředitel a stěhování

Nový ředitel a stěhování

Od 1. října 1998 je ředitelem divadla ing. Zdenek Pecháček. Budova divadla na Senovážném náměstí byla v rámci rekonstrukce Slovanského domu zbourána a Divadlo Minor přesídlilo po mnoha peripetiích na novou adresu ve Vodičkově ulici č. 6. Slavnostní otevření nové scény divadla proběhlo ve dnech 6. až 9. prosince 2001. Sál s kapacitou 206 diváků má podobu klasické kukátkové scény. (Pozn.: dnešní kapacita sálu je 224 míst díky přidaným přístavkům). Je možno jej přestavět na poloarénu nebo na arénu. Divadlo Minor získalo prestižní ocenění Stavba roku 2002 a Cenu primátora hlavního města Prahy za vytvoření ojedinělého prostoru pro kulturní aktivity dětí se zřetelem k náročnosti rekonstrukce dříve zdevastovaného kina Skaut.

Umělecké záměry nového tvůrčího týmu deklarovala inscenace Kouzelný zvon (2000) v režii Aurela Klimta a výpravě Martina Velíška, která se v kontextu současného českého loutkářství stala originálním hudebně-loutkovým experimentem. Na vytvoření současné osobité poetiky divadla se zásadním způsobem podílel režisér Jan Jirků (např. v inscenacích Vánoce aneb Příběh o narození, 2002; Kabaret Tlukot a bubnování aneb Veliké putování, 2002; Bruncvík a lev, 2006 aj.). Mezi další výrazné tvůrce spjaté s Minorem patří třeba bratři Petr a Matěj Formanové, nebo režiséři Jiří Adámek, David Drábek, Apolena Vynohradnyková a další. Od sezóny 2003/2004 je dramaturgyní a autorkou či spoluautorkou některých scénářů Petra Zámečníková. Od roku 2005 začalo divadlo hrát také ve čtvrtek a v pátek od 18 hodin, což je v České republice poměrně ojedinělý jev. Zároveň byla otevřena také Malá scéna v 1. patře budovy. V letních měsících divadlo hraje také na nádvoří Novoměstské radnice naproti divadlu.

V roce 2001 divadlo rovněž navázalo pravidelnou spolupráci s Katedrou alternativního a loutkového divadla DAMU. Tento oboustranně prospěšný projekt zprostředkovává studentům praxi v oboru ve spolupráci s profesionálním divadlem a zároveň umožňuje divadlu Minor koncepčně rozvíjet kontakty s nejmladší tvůrčí generací. V rámci této spolupráce vznikla řada inscenací: Sedmero krkavců, Píseň písní, Vražda v Orient expresu, Díra ve zdi, Sny o bizonech.

Divadlo se účastnilo dvou mezinárodních divadelních projektů financovaných z fondů EU. V rámci projektu Culture Alchemy vznikla úspěšná inscenace Bruncvík a lev. V rámci projektu LINGUA se konal v říjnu 2007 mezinárodní pohádkový festival a vznikla inscenace The Goodies (režie: Jiří Havelka), která v květnu 2008 hostovala v irském Dublinu.

V prosinci 2011 byla otevřena Pasáž Minor, ze které díky několika stavebním úpravám vzniklo rozšířené divadelní foyer. Naleznete zde obchod divadla Minor, pokladnu, občerstvení Mamacoffee a především rozšířenou Galerii Minor, kde vznikla interaktivní výstava věnovaná lidskému tělu, Krajiny tělní. Jejími autory jsou Robert Smolík, Zuzana Vítková a Martin Janíček. Pasáž umožňuje divadlu rozvíjet další doprovodné aktivity pro celou rodinu, o víkendech zde například probíhají tvůrčí dílny pro děti.

Naše ocenění

Naše ocenění
  • Na Skupově Plzni 2003 získala inscenace Voda čerstvosti ocenění za režii, scénář, výpravu a hudbu. Tvůrci inscenace byli kolegové z plzeňské Alfy režisér Tomáš Dvořák, hudebník Jiří Koptík a dramaturg Pavel Vašíček. Autorem výpravy byl Pavel Kalfus.
  • Inscenace Kabaret Tlukot a bubnování aneb Veliké putování získala na přehlídce Mateřinka 2003 cenu za hudbu (autoři Matěj Kroupa, Jan Matásek a Dalibor Mucha) a na Přeletu nad loutkářským hnízdem 2002 cenu Erik za nejlepší loutkovou inscenaci.
  • Na Skupově Plzni 2004 byla oceněna výprava Roberta Smolíka k inscenaci Lovci mamutů.
  • Na Mateřince 2005 získal Jan Matásek ocenění za hudbu k inscenaci O Malence.
  • Na Skupově Plzni 2006 získal Filip Jevič cenu za herecký výkon v inscenaci Vinnetou aneb Věčná loviště for everybody.
  • Na festivalu Mateřinka 2007 získala inscenace Z knihy džunglí tři ocenění, a to cenu za režii pro Jiřího Adámka, za výpravu pro Kristýnu Täubelovou a ten rok poprvé udílené Čestné uznání za nejlepší inscenaci v kategorii pro děti 5 – 7 let.
  • Kristýna Täubelová, autorka výpravy k inscenaci Z knihy džunglí, získala Cenu Alfréda Radoka za rok 2007.
  • V roce 2010 získala inscenace Z knihy džunglí hlavní cenu na jednom z nejprestižnějších evropských loutkářských festivalů v sousedním Polsku (Międzynarodowy Festiwal Sztuki Lalkarskiej, Bielsko-Biała 2010) za „nalezení inovativního způsobu, jak přistupovat k nejmladšímu publiku.“ Na Skupově Plzni 2008 získala inscenace Bruncvík a lev čtyři ocenění: Filič Jevič za mužský herecký výkon, Dalibor Mucha a Tomáš Vychytil za hudbu, Petra Zámečníková a Jan Jirků za autorsko-dramaturgickou koncepci, Robert Smolík za výpravu (oceněn též za výpravu k inscenaci souboru Buchty a loutky, Tibet – Tajemství červené krabičky).
  • Na Skupově Plzni 2010 získala inscenace Hon na Jednorožce ocenění pro Dalibora Muchu a Tomáše Vychytila za hudbu.
  • Inscenace Z knihy džunglí získává cenu na festivalu Biennale Sztuki dla Dziecka a hlavní cenu na loutkářském festivalu v Bielsko-Białe v Polsku.
  • Na festivalu Mateřinka získává Moje 1. encyklopedie cenu za hudbu.
Divadlo na zájezdech

Divadlo na zájezdech

V létě 2003 a 2004 se v Soulu v Jižní Koreji odehrálo 48 představení inscenace Kabaret tlukot a bubnování aneb Veliké putování. V květnu 2005 se tato inscenace zúčastnila 5. ročníku Mezinárodního loutkového festivalu (Festival Internacional Titerías) ve městě Guanajuato v Mexiku. Inscenaci Z knihy džunglí v roce 2008 zhlédli diváci ve Slovinsku, Slovensku (festival Bábkarská Bystrica) a v Japonsku, v roce 2009 se pak úspěšně hrála v Polsku (Międzynarodowy Festiwal Sztuki Lalkarskiej Bielsko-Biała). V roce 2009 se vydal do světa i Bruncvík a lev – hrál se ve finských Helsinkách a na podzim zamířil na turné až za velkou louži: prezentoval se ve Washingtonu a v New Yorku.

Premiéry od r. 2000

2000

  • Kouzelný zvon, režie: Aurel Klimt
  • Rozum a Štěstí, režie: Markéta Schartová, premiéra 14.5.2000
  • O hloupé žirafě a nezbedných pelikánech, režie: Doubravka Svobodová, premiéra 1.6.2000
  • Stařík a Vlčice, režie: Jevgenij Ibragimov, premiéra 1.7.2000
  • Voda čerstvosti, režie: Tomáš Dvořák, premiéra 17.12.2000

2001

  • Mukaši, mukaši… aneb Bylo nebylo v Japonsku, režie: Karel Brožek, 28.2. 2001
  • O hloupém Kubovi, režie: Jan Jirků, premiéra 9.5. 2001
  • Johannes doktor Faust, režie: Jiří Nekvasil, premiéra 12. a 13. 7.2001
  • Potkal klauna potkal kloun, režie: Pavel Polák, 2.11.2001

2002

  • Sedmero krkavců, režie: Markéta Schartová, premiéra 13.1.2002
  • Potkal klauna podal Kloun, režie: Pavel Polák , premiéra 11.2.2002
  • Kabaret Tlukot a bubnování, režie: Jan Jirků, premiéra 23.2.2002
  • Zvířátka a Petrovští, režie: Vlado Štancel, premiéra 1.3.2002
  • Hurá do afriky, režie: Petr Vodička, premiéra 24.3.2002
  • Šípková Růženka, režie: Heda Čechová, premiéra 23.5.2002
  • Kalahari, režie: Doubravka Svobodová, premiéra 25.5.2002
  • Vánoce, režie: Jan Jirků, premiéra 1.12.2002

2003

  • Golem, režie: Akram Staněk, premiéra 23.2.2003
  • Pluto a podkova, režie: Jan Jirků, premiéra 25.5.2003
  • Lovci mamutů, režie: Marek Bečka, premiéra 5.10.2003
  • Karkulka a červený balónek, režie: Jan Jirků, premiéra 30.11.2003
  • UBU králem, režie: Petr Vodička, premiéra 5.2003

2004

  • Kosmo – velký boj, režie: Petr Vodička, premiéra 22.2.2004
  • Píseň písní, režie: Jan Jirků, premiéra 16.5.2004
  • Cirkus harampádím, režie: Jan Jirků, premiéra 24.10.2004
  • O Malence, režie: Jan Jirků, premiéra 14.11.2004
  • Čtyřlístek!, režie: David Drábek, premiéra 28.11.2004

2005

2006

  • Sněhurka – nová generace, režie: David Drábek, premiéra 26. 2.2006
  • Bruncvík a lev, režie: Jan Jirků, premiéra 30. 4.2006
  • Ostrov pokladů, režie: Arnošt Goldflam, premiéra 14.5.2006
  • Lelek se nelekne, režie: Pavla Stancová, premiéra 4.10.2006
  • Vícezrnný koláček štěstí, režie: Petr Vodička, premiéra 22.10.2006
  • Planeta opic, režie: David Drábek, premiéra 19.11.2006
  • Díra ve zdi, režie: Petra Tejnorová a Petr Hašek, premiéra 26.11.2006

2007

  • Velké putování Vlase a Brady, režie: Apolena Vynohradnyková, premiéra 15.4.2007
  • Z knihy džunglí, režie: Jiří Adámek, premiéra 11.5.2007
  • Goodies, režie: Jiří Havelka, premiéra 18.10.2007
  • Neználek ve Slunečním městě, režie: Petr Vodička, premiéra 25.11.2007
  • Psina, režie: Apolena Vynohradnyková, premiéra 9.12.2007

2008

  • Popelka, režie: Apolena Vynohradnyková, premiéra 6.4.2008
  • Pojízdný lunapark Schworz, režie: Petr Vodička, 8.6.2008
  • Nekonečně nekonečný příběh, režie: SKUTR, premiéra 12.10.2008
  • Pod hladinou ticha, režie: Apolena Vynohradnyková, premiéra 7.12.2008

2009

2010

2011

Založení a počátky divadla  
nahoru ↑
 
 
 

Adresa

Vodičkova 6
110 00  Praha 1

Pokladna

Allianz - generální přítel divadla

© Divadlo Minor 2001 - 2012 - divadlo pro celou rodinu | S radostí vytvořil manGoweb [webdesign studio]